|
|
Zobrazení Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975 na stránkách dobového tisku
Niedermeierová, Jana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce Zobrazení Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975 na stránkách dobového tisku se snaží přiblížit, jakým způsobem dobové československé deníky Rudé právo, Lidová demokracie, Práce, Mladá fronta a Svobodné slovo informovaly o historické události zvané Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v době od 1. července 1975 do 31. srpna 1975. V polovině tohoto období se totiž uskutečnila poslední a nejdůležitější fáze dva roky trvající konference. Během ní vedoucí představitelé 35 zúčastněných států podepsali Závěrečný akt KBSE shrnující zásady mezinárodní spolupráce. Analytická část bakalářské práce se zabývá zpracováním tématu konference tištěnými médii po obsahové i formální stránce. Zároveň zkoumá, do jaké míry se v příspěvcích o KBSE projevila politická propaganda a manipulace. Teoretická část obsahuje kapitolu věnovanou samotné konferenci. Ta má v dějinách důležité místo, protože přinesla otázku lidských práv a napomohla ke skončení studené války a rozpadu sovětského bloku. Teoretická část také popisuje období normalizace v Československu, během něhož se KBSE konala. Pojednává rovněž o represivní mediální politice v dané době.
|
|
|
Helsinský proces a jeho vliv na opozici v NDR a ČSSR
Jeřábková, Anna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá opozičním hnutím v bývalém Československu a Německé demokratické republice a klade si za cíl jejich komparaci po podpisu Závěrečného aktu KBSE v Helsinkách v roce 1975, kterým se oba státy zavázaly k dodržování lidských práv. V první části práce jsou vymezeny přístupy různých autorů k užívání pojmu opozice a disent. Druhá část nejprve obecně nastiňuje mezinárodní situaci po druhé světové válce a zmiňuje potřebu evropské bezpečnostní konference, jež nakonec vedla právě ke KBSE. Ve třetí části jsou dále představeny opozičních proudy vzniklé v obou státech a je zkoumáno, jak byla situace opozice v obou zemích ovlivněna Helsinským procesem. V ČSSR se rychle zformovala Charta 77 a ve svém prohlášení se odvolávala na závazky přijaté v Závěrečném aktu KBSE. V NDR byl vývoj pomalejší. Stabilně zde existovala opozice z okruhu evangelické církve a řešila se hlavně mírová otázka. Hnutí zabývající se lidskoprávní otázkou se inspirovala československou Chartou 77 a začala vznikat až ve druhé polovině osmdesátých let. Tato skutečnost značí, že vývoj opozičního hnutí byl v obou zemích odlišný. Proto je dále řešena i problematika podobností a odlišností mezi východoněmeckou opozicí a československým disentem. Poslední část práce se věnuje vzájemným kontaktům a přeshraniční spolupráci...
|
|
|
Československá redakce Radio Free Europe: historie a vliv na československé dějiny
Tomek, Prokop ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent) ; Trapl, Miloš (oponent)
Resumé Tématem disertační práce je vývoj a významčeskoslovenské oddělení Rádia Svobodná Evropa (Radio Free Europe) v období 1950-1994. Vysílání mělo v dobách znemožnění svobodného přístupu občanůk informacím zcela mimořádný a dosud málo odborněprozkoumaný význam. Po převzetí moci vČeskoslovensku komunistickou stranou v únoru 1948 bylo jedním z prvníchčinůnové moci nastolení přísné cenzury medií a jejich ideologické ovládnutí. K narušení této informační blokády začaly postupemčasu ze zahraničí mimo jiné působit rozhlasové stanice. Byly to buďjižexistující státní, oficiální stanice nebo formálněnevládní Rádio Free Europe. Základní otázkou je postavení rozhlasového vysílání jako nástroje politického soupeření mezi dvěma bloky v doběstudené války a případného vývoje tohoto přístupu. Zrod vysílání včeském a slovenském jazyce byl komplikovaný. RFE vzniklo jako platforma exilu s programem osvobozeníČeskoslovenska od vlády KSČ.Programová orientace stanice ale podléhala politickým vlivůmz USA i měnící se politické situaci. Specifické postavení RFE spočívalo ve formální nezávislosti a odstupu od politické linie vládních stanic, jako byla například stanice Hlas Ameriky. Od počátku včs. redakci zaujímali výrazné místo exulanti,často významné osobnostičeské a slovenské kultury a politiky. V prvéřaděje nutno jmenovat...
|
|
|
Zobrazení Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975 na stránkách dobového tisku
Niedermeierová, Jana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce Zobrazení Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975 na stránkách dobového tisku se snaží přiblížit, jakým způsobem dobové československé deníky Rudé právo, Lidová demokracie, Práce, Mladá fronta a Svobodné slovo informovaly o historické události zvané Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v době od 1. července 1975 do 31. srpna 1975. V polovině tohoto období se totiž uskutečnila poslední a nejdůležitější fáze dva roky trvající konference. Během ní vedoucí představitelé 35 zúčastněných států podepsali Závěrečný akt KBSE shrnující zásady mezinárodní spolupráce. Analytická část bakalářské práce se zabývá zpracováním tématu konference tištěnými médii po obsahové i formální stránce. Zároveň zkoumá, do jaké míry se v příspěvcích o KBSE projevila politická propaganda a manipulace. Teoretická část obsahuje kapitolu věnovanou samotné konferenci. Ta má v dějinách důležité místo, protože přinesla otázku lidských práv a napomohla ke skončení studené války a rozpadu sovětského bloku. Teoretická část také popisuje období normalizace v Československu, během něhož se KBSE konala. Pojednává rovněž o represivní mediální politice v dané době.
|
host ::
RSS.